Pokud máte ve vaší společnosti měřidla a používáte je, určitě jste slyšeli o termínech
kalibrace a ověření. Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl? Nejdříve si musíme upřesnit, jaké kategorie měřidel definují zákony České republiky – stěžejním je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění účinném k 15. 4. 2021, ve kterém jsou měřidla členěna takto:
a) etalony
b) pracovní měřidla stanovená
c) pracovní měřidla nestanovená
d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály
Kalibrace a ověření jsou činnosti zabezpečující správnost pracovních a stanovených měřidel. Postup při kalibraci pracovních měřidel a při ověřování stanovených měřidel se zásadně neliší, neboť v obou případech je součástí této činnosti stanovení chyb měřidla v určených bodech měřicího rozsahu, a to zpravidla jeho porovnáním s etalonem příslušné veličiny.
V případě kalibrace by měly být zjištěné chyby/nejistoty uvedeny v kalibračním protokolu měřidla. Následně slouží ke korekci výsledků měření prováděných tímto kalibrovaným měřidlem.
Naopak u stanovených měřidel se zjištěné hodnoty chyb zpravidla neuvádějí, neboť nejsou určeny ke korekci naměřených hodnot. Pro ověření měřidla je totiž rozhodující skutečnost, že chyby měřidla nepřekračují maximální povolenou hodnotu, a to bez ohledu na jejich rozložení. Pokud má stanovené měřidlo i další požadované metrologické vlastnosti, opatří se úřední značkou.
Kdy se používá kalibrace a kdy ověření? Kalibrace se týká pracovních měřidel nestanovených, kdežto ověření se týká pracovních měřidel stanovených. Pokud potřebujete pomoci v oblasti metrologie, určitě se na nás obraťte.
Zdroj: www.unmz.cz